Lněnka lnolistá
Lněnka lnolistá | |
---|---|
Lněnka lnolistá (Thesium linophyllon) | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | santálotvaré (Santales) |
Čeleď | santálovité (Santalaceae) |
Rod | lněnka (Thesium) |
Binomické jméno | |
Thesium linophyllon L., 1753 | |
Synonyma | |
| |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Lněnka lnolistá (Thesium linophyllon) je poloparazitická rostlina parazitující na kořenech nespecifikovaných jiných rostlin, jeden z mnoha druhů rodu lněnka.
Rozšíření
[editovat | editovat zdroj]Tato výlučně evropská bylina je nejrozšířenější ve střední, jižní a jihovýchodní Evropě. Západní hranice jejího výskytu probíhá středem Francie, severní přes Německo a Polsko, jižní jihem Apeninského a Balkánského poloostrova a východní hranice územím západního Ruska. V České republice vyrůstá roztroušeně, hlavně v termofytiku a jen občas na teplejších místech mezofytika. V Čechách je výskyt hojnější než na území Moravy. V ojedinělých případech se objevuje až v 700 m n. m.
Dává přednost půdám s písky a sprašemi na podložích z vápence a opuky. Vyrůstá na prosluněných travnatých a kamenitých stráních suchého, stepního charakteru a také na mezích, polních úhorech, ve vinicích a sadech a na světlých místech podél listnatých lesů nebo křovin. Je klasifikována jako diagnostický druh rostlinných společenstev svazu Seslerio-Festucion glaucae.[2][3]
Popis
[editovat | editovat zdroj]Vytrvalá, 30 až 50 cm vysoká poloparazitická rostlina s tenkými vystoupavými nebo přímými lodyhami, vyrůstajícími z výběžkatého oddenku, s obnovovacími pupeny těsně nad povrchem. Lodyhy jsou střídavě porostlé přisedlými listy o délce 2 až 7 cm a šířce jen 2 až 8 mm. Jejich lysé, třížilné čepele jsou čárkovité až čárkovitě kopinaté, celokrajné nebo jemně zoubkované. Zbarvení lodyh i listů bývá variabilní, od světle po tmavě zelenou.
Pravidelné, oboupohlavné květy rostoucí na krátkých stopkách mají v průměru od 4 do 6 mm a jsou sestavené do konečné laty. Šikmo odstávající spodní větve květenství se ještě jednou latnatě větví. Dolní větve nesou 3 až 5, horní jen 1 květ. Listen, z jehož úžlabí stopka květu vyrostla, je posunut až pod semeník květu na úroveň dvou listenců; listen delší než květ je uprostřed, kratší listence po stranách. Zvonkovité, pětičetné (ojediněle čtyřčetné) květy s nerozlišeným trvalým okvětím uvnitř bílým a vně žlutozeleným, které je rozděleno do pěti vejčitě trojúhelníkovitých cípů. V květu je 5 (ojediněle 4) tyčinek s intorznimi prašníky, které se za vlhka uzavírají. Semeník, vytvořen ze tří plodolistů, je spodní a nese jedinou čnělku s hlavičkovitou bliznou. Okolo čnělky je kroužek s nektarovými žlázkami. Heterostylní květy mohou být opyleny cizosprašně hmyzem nebo také samosprašně. Kvete od května do srpna. Plod je eliptického tvaru a má na vrcholu zaschlé okvětí. To má dospod zahnuté cípy a dosahuje jen třetiny délky plodu.[2][3][4][5]
Ohrožení
[editovat | editovat zdroj]Lněnka lnolistá je v „Seznamu cévnatých rostlin květeny České republiky“ z roku 2012 řazena mezi ohrožené druhy (C3). Největší nebezpečí ji hrozí při degradaci přirozených stanovišť např. eutrofizaci nebo zarůstáním náletovými rostlinami.[3][6]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ BioLib.cz – Thesium linophyllon (lněnka lnolistá) [online]. BioLib.cz [cit. 2013-02-26]. Dostupné online.
- ↑ a b HOUSKA, Jindřich. BOTANY.cz: Lněnka lnolistá [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 08.07.2007 [cit. 2013-02-26]. Dostupné online.
- ↑ a b c DVOŘÁK, Václav. Natura Bohemica: Lněnka lnolistá [online]. Natura Bohemica, Olomouc, rev. 09.07.2008 [cit. 2013-02-26]. Dostupné online.
- ↑ POLÍVKA, František. Názorná květena zemí koruny české: Thesium linophyllum [online]. Wendys, Zdeněk Pazdera, 1901 [cit. 2013-02-26]. S. 513. Dostupné online.
- ↑ Atlas rostlin: Lněnka lnolistá [online]. Luboš Pechar, Přírodou.cz, o. s., Praha 6 [cit. 2013-02-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-06.
- ↑ DANIHELKA, Jiří; Chrtek Jindřich; Kaplan Zdeněk. Checklist of vascular plants of the Czech Republic. S. 647–811, Botanický ústav, AV ČR, Průhonice. Preslia [online]. 2012 [cit. 26.02.2013]. Čís. 84, s. 647–811. Dostupné online. ISSN 0032-7786. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu lněnka lnolistá na Wikimedia Commons
- Galerie lněnka lnolistá na Wikimedia Commons
- "Florabase.cz" Výskyt lněnky lnolisté v ČR
- (italsky) FOTO lněnky lnolisté